Ježíši, můj živote, nyní rozjímám o větru s jeho osvěžujícím chladem, s jeho prudkostí a prudkostí, která vrhá k zemi, zvedá do výšin a unáší; rozjímám o něm, abych milovala, chválila, velebila a žehnala vládě Tvé vůle v něm. Někdy se zdá, že vzdychá, jindy, že kvílí; je to láska Jeho božské vůle, která vzdychá ve větru a chce být rozpoznána. Protože jí nejde slyšet, kvílí, mluví tajnými hlasy, protože chce vládnout a protože si nárokuje svou nadřazenost uprostřed stvoření. Vládou své nejvyšší vůle způsob, aby Tvé království přišlo do středu tvorů a vládlo jim tak, aby mu nikdo nemohl odporovat: Potěš je svou svěžestí, využij jeho prudkosti a vznětlivosti, abys v nich svrhl lidskou vůli, pozvedl je a přenesl na svou; ať všichni slyší tvé neustálé vzdechy, ať pochopí, že chceš vládnout uprostřed nich, a když se ti zdá, že tě neslyší, jen naříkají, promluv nahlas svými tajnými hlasy, aby se každý člověk, jimi ohlušený, vzdal a uznal tvou svatou vůli za svého Pána. Proto, má lásko, i já spěchám na křídlech větru, abych Tě jeho prostřednictvím prosila o příchod Království Tvého Fiat; každým jeho poryvem chci všem přinést Jeho polibek, Jeho něhu, Jeho láskyplné obejmutí.
Druhá hodina
Duše následuje Boží vůli při stvoření moře a větru.
Ježíši, můj Živote, Tvé Fiat mě nabádá, a tak jsem zde, abych rozjímala o stvoření moře; ale co slyším? Slyším neustálý hukot, znamení Tvého věčného pohybu, který se nikdy nezastaví. Vstupuji do tohoto božského, nekonečného, neustálého pohybu, který dává život všem, a činím jej svým vlastním, abych jej zcela darovala všem a prosila Tě o Království Tvé Vůle pro všechny.
Vidíš, Ježíši, s Tvým fiat sestupuji do hlubin oceánu a všude objevuji pohyb, život, šumění, nechávám zaznít svůj neutuchající výkřik: "Miluji Tě, klaním se Ti, děkuji Ti, chválím Tě...Tebe oslavuji!" A když svým hlasem obklopím šumění moře, plovoucí ryby, vlny, někdy bouřlivé, jindy klidné, prosím Tě o království Tvého Fiat!
Neslyšíš, ó Ježíši, jak všechny kapky vody říkají svým šuměním, podobným mnoha hlasům: "Fiat, Fiat, Fiat!" jako vlny, které svým hukotem chtějí otevřít lůno moře, aby z něj vyšla Tvá Vůle, která jim vládne, aby ji uzavřela mezi všechny tvory, aby všichni mohli nechat v sobě vládnout Tvé Božské Fiat? Do tohoto moře přicházím, abych v jeho hukotu chválila a milovala Tvůj neustálý pohyb, v jeho mohutných vlnách čistotu, která nezná poskvrny, v jeho velikosti Tvou milost a nesmírnost, která skrývá a obsahuje všechny věci. S takovými pocity Tě, ó Ježíši, prosím, abys učinil člověka spravedlivým, silným, čistým; učiň, aby byl skryt ve Tvé Nejsvětější Vůli a vtažen do ní spolu s Ní, aby mohl kroužit v témže pohybu, odkud vyšel!
Ježíši, můj živote, nyní rozjímám o větru s jeho osvěžujícím chladem, s jeho prudkostí a prudkostí, která vrhá k zemi, zvedá do výšin a unáší; rozjímám o něm, abych milovala, chválila, velebila a žehnala vládě Tvé vůle v něm. Někdy se zdá, že vzdychá, jindy, že kvílí; je to láska Jeho božské vůle, která vzdychá ve větru a chce být rozpoznána. Protože jí nejde slyšet, kvílí, mluví tajnými hlasy, protože chce vládnout a protože si nárokuje svou nadřazenost uprostřed stvoření. Vládou své nejvyšší vůle způsob, aby Tvé království přišlo do středu tvorů a vládlo jim tak, aby mu nikdo nemohl odporovat: Potěš je svou svěžestí, využij jeho prudkosti a vznětlivosti, abys v nich svrhl lidskou vůli, pozvedl je a přenesl na svou; ať všichni slyší tvé neustálé vzdechy, ať pochopí, že chceš vládnout uprostřed nich, a když se ti zdá, že tě neslyší, jen naříkají, promluv nahlas svými tajnými hlasy, aby se každý člověk, jimi ohlušený, vzdal a uznal tvou svatou vůli za svého Pána. Proto, má lásko, i já spěchám na křídlech větru, abych Tě jeho prostřednictvím prosila o příchod Království Tvého Fiat; každým jeho poryvem chci všem přinést Jeho polibek, Jeho něhu, Jeho láskyplné obejmutí.