Ale bohužel! Ke svému největšímu neštěstí se Adam a Eva odchýlili od Tvé vůle, aby konali svou vlastní, a z nejvyššího stupně veškeré blaženosti se ponořili do propasti veškeré bídy. Nebe a země se otřásly, když viděly, jak se nejkrásnější stvoření vzbouřila proti vůli svého Stvořitele; celé stvoření se zachvělo a Ty sám, obdivuhodný Majestáte, jsi pocítil takovou bolest, že jsi proti nim oblékl spravedlnost.
Abych potěšila Tvé srdce, hle, Ježíši, můj živote, tvořím svůj trvalý příbytek v Boží vůli, nikdy ji neopustím, a to z toho důvodu, abych alespoň zčásti obnovila nesmírné výhody, o které Tvé první stvoření přišlo, a abych smazala skvrnu hanby, která se jim vtiskla na čelo. A aby radosti, blaženosti, které Ti moji předkové připravili v prvních dobách svého stvoření, pokračovaly, vložím svůj polibek a svou vroucí lítost do téže bolesti, která Tě oblékla do spravedlnosti; sejmu z Tebe plášť hněvu, abych Tě mohla spatřit oděného do pláště pokoje. Prosím Tě, Ježíši, dej, ať se vrátí první časy stvoření a obnoví se slavnosti, radosti a potěšení mezi Tebou a tvory skrze příchod Království Tvé vůle.
Pátá hodina
Duše je přítomna Adamovu pádu v rajské zahradě, vidí Boží bolest a snaží se ji odčinit svou vlastní láskou.
Má lásko, síla jednoty Tvé božské vůle spojila čin Stvořitele s činem obou prvních tvorů v jediný čin, a proto jim také dala k dispozici všechny Jeho statky, všechny Jeho radosti. Ó můj Ježíši, i já chci znovu začít svůj život v této jednotě Tvé vůle spolu se svými předky; tam chci najít svůj příbytek, tam chci navždy najít svou radost, svou blaženost.
Ale bohužel! Ke svému největšímu neštěstí se Adam a Eva odchýlili od Tvé vůle, aby konali svou vlastní, a z nejvyššího stupně veškeré blaženosti se ponořili do propasti veškeré bídy. Nebe a země se otřásly, když viděly, jak se nejkrásnější stvoření vzbouřila proti vůli svého Stvořitele; celé stvoření se zachvělo a Ty sám, obdivuhodný Majestáte, jsi pocítil takovou bolest, že jsi proti nim oblékl spravedlnost.
Abych potěšila Tvé srdce, hle, Ježíši, můj živote, tvořím svůj trvalý příbytek v Boží vůli, nikdy ji neopustím, a to z toho důvodu, abych alespoň zčásti obnovila nesmírné výhody, o které Tvé první stvoření přišlo, a abych smazala skvrnu hanby, která se jim vtiskla na čelo. A aby radosti, blaženosti, které Ti moji předkové připravili v prvních dobách svého stvoření, pokračovaly, vložím svůj polibek a svou vroucí lítost do téže bolesti, která Tě oblékla do spravedlnosti; sejmu z Tebe plášť hněvu, abych Tě mohla spatřit oděného do pláště pokoje. Prosím Tě, Ježíši, dej, ať se vrátí první časy stvoření a obnoví se slavnosti, radosti a potěšení mezi Tebou a tvory skrze příchod Království Tvé vůle.