První hodina

Duše následuje Boží vůli ve všech jejích činech, aby se s ní spojila a přijala do sebe její božský život. Následuje ho při stvoření nebe a slunce.

Ježíši, má lásko, tlukote mého ubohého srdce, dechu mé malé duše, sídlo mého rozumu, má malost se v Tobě ukotvuje, v Tobě se ztrácí: jako malé dítě, které nemůže udělat krok, přicházím k Tobě, beru Tě za ruku a spolu s Tebou vstupuji do nekonečného světla Tvé Božské Vůle.

Hle, nebeský Otec již vyslovuje první Fiat a nechává vyzařovat tolik světla, že nelze objevit žádné hranice. Můj Ježíši, prosím Tě, dej, ať má duše přijme všechnu sílu, moc, svatost a světlo Tvého zbožňovaného Fiat, abych v sobě necítila nic jiného než Tvůj život!

Obohacena Jeho Životem budu schopna obsáhnout vše, odčinit vše a odnést jej na zem, aby se mohl vítězně vrátit a kralovat uprostřed stvoření! Dovol mi tedy, má lásko, putovat v Jeho Vůli, následovat všechny Jeho činy. Ó, jak je krásné spatřit Nejvyšší Veličenstvo, jak jediným fiatem rozprostírá modrou oblohu s miliardami hvězd, jiskřících světlem! Vysloví další (fiat) a stvoří slunce, vysloví další a stvoří vítr, vzduch, moře a všechny živly dohromady s takovým řádem a harmonií, že uchvacují duši.

AI: 1hodina

Můj Ježíši, můj dobrý, ó, chci si přivlastnit všechnu lásku, kterou mělo Tvé božské Fiat při stvoření hvězdné oblohy, abych zase já rozprostřela své nebe lásky ve Tvém všemohoucím Fiat. A tak ozdobím celou oblohu svou láskou, propůjčím svůj hlas každé hvězdě, aby se mnou opakovala: "Ježíši, miluji tě! ... Tvé království přijde brzy na zem! Věčná sláva Tvé božské vůli!" ... Uctívám a vyzdvihuji Tvou božskou sílu a Tvou neochvějnou bytost, aby učinily tvory pevnými v dobru a připravily je na přijetí království Tvé božské vůle.

Má lásko, pokračuji ve své cestě a přicházím ke Slunci: rozjímám o tobě ve chvíli, kdy tvé Fiat vyslalo světlo z lůna Božství, aby vytvořilo sluneční kouli, toto nebeské těleso, které mělo obejmout zemi se všemi jejími obyvateli a dát každému z nich polibek lásky a světla, jímž by mělo být vše zkrášleno, zúrodněno, obarveno, obohaceno a ozdobeno jako perlami. Toto slunce nechalo z čisté lásky ke mně zazářit Tvé Fiat, a proto chci přijmout všechno jeho světlo, jeho záři a všechny jeho účinky do sebe, abych Ti i já mohla nabídnout své slunce, abych skrze něj chválila, oslavovala a velebila Tvé věčné světlo, Tvou nevyčerpatelnou lásku, Tvou jedinečnou krásu, Tvou nekonečnou něhu, Tvé nesčetné radosti. Ano, ó Ježíši, obejmu Tě světlem slunce, dám Ti své horoucí polibky s jeho žárem, oživím svým hlasem všechno jeho oslnivé světlo a všechny jeho účinky, abych Tě požádala od výšin jeho panství až do hlubin, kam sestupuje jeho paprsek, o království Tvého Fiat.

Necítíš, má lásko, že tvá Vůle chce roztrhnout závoje světla, aby sestoupila a vládla uprostřed tvorů? A já přicházím na křídlech plnosti slunečního světla, abych Tě požádala, abys nám brzy poslal království svého fiat. Prosím Tě, abys ze středu svého Slunce nechal sestoupit svou záři do lidských srdcí, osvítil je svou milostí a udělil jim svou lásku, aby v nich spálila vše, co není podle Tvé vůle. Ó ano, až k nim sestoupí Tvé světlo, odrazí se v nich božská krása, přestane hněv, hořkost, všichni získají Tvou jemnost, a tak se obnoví tvář země.

Jak jsem šťastná, můj živote, že ti mohu říci: "Slunce jsi mi dal a slunce dávám já tobě! Mám ve své moci hvězdu, která tě žádá o království tvého fiat; můžeš odolat tolika světlům, která tě žádají..... Proto, Ježíši, pospěš si, pospěš si! Toto slunce je Tvým božským zpravodajem, a proto, má lásko, dej, aby jeho světlo svým paprskem zjevilo všem tvorům království Tvého fiat a vtisklo jim svou svatost a horoucí touhu učinit je šťastnými a svatými.