Svazek 12        6.března 1919

 

Zajímalo mě všechno, co mi můj sladký Ježíš stále svěřoval o Boží Vůli, tak jsem si řekla: „Jak je možné, že duše může dosáhnout takové dokonalosti - žít více v nebi, než na zemi?“ A Ježíši, když  přišel, tak mi řekl: „Má dcero, to, co je tvoru nemožné, je možné  Mně. Je pravda, že toto je největší zázrak Mé Všemohoucnosti a Mé Lásky, ale když chci, mohu dělat cokoli a to, co se zdá být obtížné, je pro Mně velmi snadné. Chci však „ano“ od stvoření a aby bylo k dispozici, jako měkký vosk, pro cokoli, co z něj chci udělat. Ještě víc, musíte vědět, že než duši definitivně zavolám, aby žila v Mé Vůli, volám ji každou chvíli, zbavuji ji všeho, přiměji ji podstoupit určitou formu soudu, protože v Mé Vůli nejsou žádné soudy - věci zůstávají plně potvrzeny  Mnou. Soud je mimo Mou Vůli. Ale jestliže cokoli vstoupí do Mé Vůle – jak se kdo a  kdy to může odvážit soudit? Nikdy nesoudím Sám Sebe. ... A nejen to, ale mnohokrát  nechám člověka také tělesně zemřít a pak mu znovu dám život; a duše žije, jako by nežila. Její srdce je v nebi; a život je její největším mučednictvím. Kolikrát jsem to s tebou už tak neudělal? To vše jsou přípravy na to, aby se duše disponovala k životu v Mé Vůli. A potom, řetězy mých milostí, mých opakovaných návštěv - kolik jsem ti jich už udělil? Všechno tě mělo posunout k výšinám života v ohromném moři Mé Vůle. Proto to nechtěj zkoumat, ale pokračuj ve svém letu. “Návrat k textu