Svazek  18     11.února 1926

 

"Má dcero, jak krásná je Má Vůle, která působí skrze tvé ruce. Tvé pohyby jsou pro Mne ranami – ale božskými ranami, protože tvoří hloubku Mé Vůle, vládnoucí, konající a triumfující v tobě. Tak se cítím zraněný, jako by mi to udělalo Mé druhé Já. Jen jediné věci se obávej. Že by ses vzdálila od Mé Nejvyšší Vůle třeba jen na okamžik - ach! Jak hluboko bys  sestoupila. Zmenšila by ses tak, že by Adamova vina, byla ve srovnání s tvým pádem nevinností. A protože Adam byl stvořen jako hlava všech generací, jeho vůle, odloučená od jeho Stvořitele, vytvořila  červa v kořeni stromu všech generací. Proto všichni cítí devastaci, kterou tento dřevokazný červ vytváří v člověku od samého počátku stvoření lidstva. Každý lidský čin, který nebude spojen s Božím činem, tvoří propastnou vzdálenosti mezi Stvořitelem a stvořením a tedy vzdálenost posvátnosti, krásy, šlechetnosti, světla, vědy atd.

Návrat k textu