Svazek 16    2.března 1924

 

Podívejte se, jakou vlastnost má Slunce. Boží Světlo je jedinné; přesto kolik toho není zaplaveno tímto světlem? Kdyby bylo možné vidět celé nitro člověka - jeho myšlenky, tlukot srdce, náklonnost - stejně jako Slunce proniká ke každému svým světlem, pronikl by paprsek Jeho světla do každé myšlenky, tlukotu srdce a podobně. Jestliže má tuto vlastnost sluneční světlo, aniž by sestupovalo z nebe dolů a dává každému své světlo a teplo - a přesto to není nic jiného než stín Mého Světla - mnohem více tak mohu konat Já sám který obsahuje obrovské a nekonečné Světlo. A pak je to Moje Božská Vůle, která obsahuje tuto vlastnost: jak duše vstupuje do Mé Vůle, otevírá proud Světla, který Má Vůle obsahuje, a zaplavuje vše. Mé Světlo přináší každému, kdo vstoupil do proudu Mého světla, každou jeho myšlenku, slovo a skutek.

Proto není nic vznešenějšího, obsáhlejšího, božského a svatějšího než žít v Mé Vůli – vytváření těchto  skutků je nevyčíslitelné. Když tedy duše není sjednocena s Mou Vůlí a nevstupuje do Ní, ani se k Ní neobrací, ani neotevírá proud Mého nekonečného světla. Všechno, co dělá, zůstává jen osobní a individuální; její dobro, její modlitba, je jako malé světlo, které se používá v místnostech, které nemá žádnou schopnost dávat světlo do všech zakoutí domu, a ještě méně může svítit ven. A pokud chybí olej do lampy - tedy pokračování jejích skutků – tak její malé světlo zhasne a ona zůstane ve tmě.“Návrat k textu