Svazek 16     5.listopadu  1923

 

Můj sladký Ježíš mi řekl: „Moje dcero, to je obraz  kousíčku chleba, který Mě udržuje uvězněného v sobě. Formuji Svůj Život v Hostií, ale nepřináší mi to nic zvláštního - ani pocit, ani tlukot srdce, ani to nejmenší „Miluji tě.“ Je to pro Mě jako smrt. Zůstávám sám, bez stínu jakékoliv odpovědi. Proto se Má Láska netrpělivě snaží vystoupit, rozbít tento skleník, sestoupit do srdcí, aby v nich našla tu odpověď, kterou Mi Hostie nemůže učinit ani darovat.

Ale víš, kde najdu pravou odpověď pro Sebe? V duši, která žije v Mé Vůli. Jakmile sestoupím do jejího srdce, pohltím částečky Hostie, protože vím, že zde jsou vznešenější částečky, které jsou Mně dražší a jsou připraveny Mě uvěznit, aby Mě udržely uprostřed tohoto srdce, což mu nejen udělí Můj život sám o sobě - ​​ale život pro celý život. Už nebudu sám, ale ve svém nejvěrnějším společenství s takovou duší. Budeme dvě srdce, které bijí společně; budeme v láskyplném sjednoceni; naše touhy budou jedno. Tak Já zůstávám v ní a žiji tam Svůj život - živý a skutečný - stejně jako v Nejsvětější Svátosti. Ale víš, jaké jsou tyto částečky, které nacházím v duši, která plní svou vůli? Jsou to  její činy provedené v Mé vůli, které se - více než jen nějaké částečky - šíří kolem Mě; uvězňují Mě, ale uvnitř ušlechtilého Božího vězení, ne temného, ​​protože její činy provedené v Mé Vůli osvětlují a hřejí více než slunce. Jak šťastný se cítím, když v takové duši žiji Svůj skutečný život. Cítím se, jako bych byl uvnitř Svého Nebeského královského paláce! Podívej se na Mě ve svém srdci; jak jsem šťastný; jak se těším a prožívám tu nejčistší radost! “Návrat k textu